Všechno dobrý, ale text je nejvíc.

typografie - hovno

Tak na úvod asi docela výstižné, ne?

Chceme-li porozumět jak psát, je třeba zamyslet se nad tím pro koho je daný text určený a zda-li ho s tím vlastně dokážeme oslovit. Jinou intonaci použijeme pro článek psaný o strojírenství a jinou intonaci použijeme při hudební kritice.
STOP, a co když je to špatně, co když právě bezprostřednost kterou mluvíme o hudbě, nebo sportu je ta jediná správná. Ta která dokáže zaujmout laického čtenáře článku o strojírenských novinkách i fanatika do běžeckých závodů.

Položme si otázku "dočtete tento článek?" a ještě jednu otázku "není to pro většinu čtenářů příliš dlouhé už teď?

Odpovědí na první otázku je, na 80% nedočtete, a na druhou otázku, ano je to příliš dlouhé, důvodem je všeobecná lenost a to že je článek nezajímavý.

Přesto věřím, že těch několik málo z vás, kteří čtou dál začíná pomalu chápat, že důležité jsou tři body. Za prvé, zaujmout hned na začátku. Za druhé, neztratit drive a neodbíhat od tématu a za třetí být stručný v závěru.

Nedělat dlouhé odstavce a nepsat věty příliš složité.

Vykašlete se na zažitá pravidla a třeba rýmujte, haiku je super. Jenom vás proboha prosím, ať je to cíleně a věcně.
Takhle vypadá stručný závěr.

Napiš, sdílej nebo volej.